Tlusté střevo – na rozdíl od toho slepého – má v těle člověka nezastupitelný význam. Díky němu jsou do těla vstřebávány důležité látky, stopové prvky a další živiny. Tlusté střevo v konečné fázi potravu (nebo její zbytky) zahušťuje a podílí se na vyměšování z těla ven. Lidské tlusté střevo je dlouhé asi 1,5 metru a jeho průměr činí přibližně 5 – 7 centimetrů. Kromě úvodního shrnutí bychom si však měli funkce tlustého střeva probrat trošku detailněji. Málokdo totiž ví, že právě zde je situováno až 80 % imunitního systému člověka. Proto bychom měli nejen o tento 1,5 metru dlouhý orgán, ale také o celý trávicí trakt náležitě pečovat. Jaké funkce tedy tlusté střevo zajišťuje?
Tlusté střevo – obrana proti jedovatým látkám
Sliznice tlustého střeva chrání organismus před vstřebáváním jedovatých látek. Kromě jiného se v jeho útrobách vytváří základna imunitního systému, který je zde zastoupen celými 80 %. Pokud člověk trpí oslabenou imunitou, projeví se na něm varovné signály – nechutenství, ztráta váhy, bolesti hlavy, v krajním případě i migrény, zácpa nebo naopak průjem, revma, či alergie.
Vstřebávání živin
Většina živin se vstřebá v tenkém střevě. Do tlustého střeva putují zbytky potravy, které jsou však naředěné vodou a jejich vylučování není v této podobě žádoucí. Proto zde dochází k druhotnému vstřebávání jak živin, tak přebytečné vody, čímž se zbytky potravy zahušťují. V tenkém střevě vydrží potrava 7 – 9 hodin, v tlustém díky svému zahuštění neuvěřitelných 30 hodin.
Odstranění odpadních látek
Další funkci tlustého střeva můžeme přirovnat k sítu. Tlusté střevo totiž filtruje odpadní látky a nedovolí jim další průchod. Zde tedy dochází k odstraňování odpadních látek, kterými mohou být zbytky nevstřebaných antibiotik, toxinů, chemikálií z potravin a podobně.
Odvedení zbytků potravy
Při tvorbě stolice dochází k úbytku tekutin (cca 200 – 300 ml) za den. Pokud tlusté střevo pracuje pomalu, je tento úbytek ještě intenzivnější.